Česko má podle informací ČTK v současnosti 5184 veřejných dobíjecích bodů pro elektroauta a ve srovnání s mnoha zeměmi Evropské unie je výrazně pozadu. Veřejné dobíjecí body, resp. jejich podíl u bodů s velmi rychlým dobíjením, činí 6,6 procenta, je jich tedy 344.
Obsah článku
Před Českem i Řecko
Ačkoliv se tempo výstavby dobíjecích stanic v posledních letech zrychlilo, před Českem je v počtu dobíjecích bodů například velikostně srovnatelné Řecko či Portugalsko a státy jako Dánsko, Rakousko, Švédsko či Belgie jich mají násobně více.
Téměř 60 procent dobíjecích bodů v EU přitom připadá na tři státy, a to Nizozemsko, Německo a Francii. V Nizozemsku, které má o polovinu obyvatel více než Česko, je dobíjecích bodů zhruba 170 tisíc, což je více než třicetinásobek. Dobíjecí bod se přitom nerovná počtu dobíjecích stanic, nýbrž počtu konektorů, u kterých mohou elektromobily nabíjet současně. Každá dobíjecí stanice má minimálně jeden takový konektor, nejčastěji se však lze setkat se dvěma konektory.
V ČR je 40 584 elektroaut
V prvním pololetí bylo v Česku nově zaregistrováno 5622 bateriových elektrických vozidel, celkem jich je 40 584. Čtvrtina nových registrací připadala na ojetiny. Jednoznačně v oblíbenosti vede Tesla s 1987 registracemi, druhá je se 489 vozy Škoda, podobný počet registrovaných aut je značky BMW.
Tesla byla nejčastěji registrovaným elektroautem i mezi ojetinami. Meziroční růst registrací nových bateriových elektrických vozidel činil v prvním pololetí 38,6 procenta. Podíl na celkových registracích byl 3,6 procenta, což nás v EU řadí na 24. pozici. Zásadní vliv na meziroční růst měl bezesporu také postupný náběh záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, který byl spuštěn v březnu.
Citelný pokles v Německu
V EU bylo za první pololetí registrováno 712 637 bateriových elektrických aut, jejich podíl na celkových registracích dosáhl 12,5 procenta. Benzinových aut byla třetina, hybridních bez externího dobíjení 29 procent a dieselových 13 procent. Meziročně bylo registrováno o 1,3 procenta více bateriových aut.
Na nízký růst měl vliv trh v Německu, který poklesl o 16,4 procenta. Citelně klesaly i trhy ve Švédsku či ve Finsku, naopak velké trhy jako Francie, Belgie, Nizozemsko či Dánsko rostly.
